Ve jménu živých
Rok se s rokem sešel a Ministerstvo kultury znovu naporcovalo svůj rozpočet: v oblasti "živé" kultury snížilo svůj příspěvek o 100 milionů korun českých, tvrdíc, že setřit se musí všude, konec diskuse. Debata ale tímto škrtáním naopak započala, vznikla iniciativa Zachraňtě kulturu 2013 a zdá se, že výše příspěvku bude dorovnána na loňskou výši 372 milionů korun. Oblast "živé" kultury je pole navýsost rozrůzněné, týká se divadla, tance, hudebních festivalů i literárních časopisů - společným rysem je skutečnost, že všechny výše uvedené projekty jsou financovány grantově a nikoliv jako příspěvkové organizace ministerstva (například kamenná divadla). Nejenže mnohdy osud mnoha bohulibých aktivit spočívá na zvůli ministerských úředníků, kteří jim granty přidělují, ale s redukcí finančního obnosu samozřejmě dochází i k osekání množství pořádaných akcí a první na řadě jsou ty nejokrajovější (či chceme-li, nejextrémnější).
Znovu se na přetřes dostává otázka, jak kulturu vůbec financovat. Někdy se mluví o konstatně 1% ze státního rozpočtu pro MK, jindy o možnosti každého daňového poplatníka si zvolit, kam určitá část jeho daně půjde (věřící "darují" část daně církvi, jiní kultuře, apod.). Ne zcela marginálním názorem v této diskusi je idea samofinancování kulturních aktivit, řečeno stručněji, kdo si na sebe nevydělá, má smůlu. Právě tento hlas se ozýval i v námi popisované problematice: "proč financovat Tvar nebo A2, když knihy dnes nikdo nečte, natožpak literární časopisy?"
Je to otázka zcela na místě, bohužel pro tazatele ve zcela jiném prostoru, než ve kterém je kultura a umění. Ano, pokud přispívám zemědělství nebo strojírenství, očekávám víc než jen dobrý pocit a vděčné emaily, očekávám zisk (popř. jiný stanovený cíl). A je prostě nepochopením meritu věci tvrdit, že by umění mělo přinášet stejné hodnoty jako oblasti konstruované primárně k vytváření zisku. Ocitli bychom se tak v pozici ekonoma, který sleduje průnik nabídky a poptávky a podle bodu střetu vytváří pro zákazníky přijatelný produkt. Veledílo Zdeňka Trošky Babovřesky nepochybně finančně úspěšné bude a bylo by tedy podle železné logiky pragmatiků "samofinancovacím" vzorem - ale to je trochu silná káva, že?
Oklikou a na závěr: Proces 4, stránka, kterou čtete, má ambice být místem střetávání názorů a odlišných pohledů. Má ambici se zabývat právě takovými, podle ministerstva, okrajovými záležitostmi, na které v mainstreamu není čas a nakonec ani peníze. A tak se ztotožňujeme s Magorem, který rád prohlašoval: "srát na establishment". Ano, srát na něj, ale ne za cenu likvidace kultury, která stojí za pozornost.
Zachraňte kulturu 2013:
www.petice24.com/zachrate_kulturu_2013
https://zachrantekulturu2013.tumblr.com/
DN.