Sláva a prachy?
Jistě si mnozí mohou všimnout, že je to již nějaký pátek, co začaly naše slavné televizní programy vysílat vícero pořadů o vaření. Dříve jsme mohli sledovat „jen“ Mňam, aneb prima vařečka, do dnes Kluky v akci a sem tam i vaření s Ivanem Vodochodským v Radách ptáka loskutáka. Nyní se s nimi roztrhl pytel a začínají i plnit veřejný prostor svými obřími transparenty a upoutávkami. Ale vraťme se tak trochu na začátek.
Po vcelku klasických konceptech o tom, jak jen tak něco uvařit přišlo něco zcela nového. Domnívám se, že to bylo, Ano šéfe, Na nože! (zde však byla jasná spolupráce s Romanem Vaňkem) či s Šéfem na grilu Zdeňka Pohlreicha. Pořady, jejichž inspirací není nic jiného než pořady věhlasného kuchaře Gordona Ramseyho, jako jsou Hell´s kitchen (Pekelná kuchyně) nebo F – Word (volně přeloženo TV Paprika jako Faktický odborník, přičemž je pokročilým angličtinářům zřejmé že zkratka f-word je jen „slušnější“ výraz pro sprostá anglická slova jako je např. fuck, fucking, fucked atd.). Právě tento koncept skvělého, ale sprostého kuchaře se u nás tak výborně uchytil. V pořadu Ano šéfe! například jezdil Pohlreich po restauracích a jedním z hlavních „proč“ tento pořad sledovat byl exkluzivní slovník plný trefných obratů z úst Pohlreicha na účet těch, kteří si ho pozvali.
Avšak najdeme zde diametrální rozdíl – mezi originálem Gordonem Ramsey a „kopírkou“ Zdeňkem Pohlreichem. Zatímco Gordonova show se v první řadě točí kolem jídla a kuchařského umění, u Zdeňka je tomu v jeho vývoji jinak. Na začátku „snad“ šlo o zlepšení situace v gastronomii a případně (díky Romanu Vaňkovi) o ukázání toho, jak a z čeho správně uvařit to a to tak, jak se to správně dělat má nebo přímo kritický pohled Vaňkův v pořadu Peklo na talíři na kvalitu potravin u nás a pro
blémy s nimi spojenými. Tedy stroze řečeno – osvítit Čecha. V případě Pohlreicha osvítit vaření jinak, než to dělá například miláček „šlicht“ Jiří Babica (Babicovy dobroty).
Bohužel se Pohreich, dle mého názoru, odklonil od tohoto primárního tématu a začal si budovat kariéru VIP člověka. Už jen další show s názvem Vařte jako šéf nebo nynější Česko vaří s Pohreichem živě či jeho absurdní angažmá v pořadu VIP zprávy ukazují, že vaření je prostředkem k něčemu jinému. A k čemu? K budování kariéry veřejně známé postavy na televizních obrazovkách a tím pádem i většímu výdělku. Byl jsem jeho velkým fandou a jeho recepty mě dodnes v mnohém inspirují, ale to, jakým způsobem se nyní prezentuje a je prezentován ve mně vzbuzuje nechuť dále sledovat cokoli, kde je Pohlreich hlavním aktérem. Už jen ten fakt, že Ramsey ve svých pořadech porůznu kombinuje to, k čemu Pohlreich „potřebuje“ další show, zřetelně poukazuje na vcelku obecný trend českého showbussinesu. Převezmeme nějaký „světový“ koncept a předěláme ho k obrazu svému tak, že z něho uděláme svým způsobem naprostou hovadinu. A to hlavně kvůli vysoké sledovanosti a díky vidině zisku (trh). A pokud sledovanost poklesne, vysekáme zase z jiné známé show nějaký aspekt a na něm postavíme opět základ pro další hovadinu atd. ad absurdum.
V žádném případě nechci pomlouvat či jen tak z „plezíru“ kritizovat něčí zaslouženou slávu nebo dokonce projevit závist. Jde mi spíše o kritiku odcizení se dobrému úmyslu a s tím spojené osvěty a příklonu k levnému bussinesu, továrně na prachy. Doufám jen, že se ze Zdeňka Pohlreicha nestane v budoucnu jen značka dobrého vaření, k čemuž mají někteří čeští kulináři dobře nakročeno (viz nynější reklama na nádobí a pánve – Pohreich, nebo kolegové z Kluků v akci na šílené maso prodávané v Kauflandu). Radil bych – návrat ke kořenům tady k tomu, kde to všechno začalo. „JINAK“.
(Efko)