Od Buzze k Ivě
Ne vždy se vydaří takováto kombinace různých koncertů věhlasných jmen v rámci jednoho víkendu. V pátek 3. 5. 2013 zavítala do Prahy kapela Melvins s předskokany Big Busines a v neděli 5. 5. zahrála a provedla posluchače neskutečnou říší tónů, různorodých melodií a hlubokých emocí spolu s fenomenálním hostem Anda-Louise Bogza, Iva Bittová.
Recenzovat a kritizovat (po vzoru hudebních časopisů) tyto dvě hudební esa svých žánrů, by bylo ode mě vcelku troufalé a navíc kritika se píše mnohdy lépe, než chvála. Proto projevím velkou míru „neobjektivity“ a popíšu extázi, kterou jsem prožil.
I přesto, že se mi zprvu ani na jeden z koncertu v ten den moc nechtělo, tak při projití dveří po konci obou představení, jsem cítil, jak mi ze zad spadla těžká břemena a tlaky, které na mě dlouho působily. Po dlouhé době mi opět vyšlo „slunce v duši“.
Kapely Melvins a Big Business není nutné blíže popisovat. Jejich složení a hudba mluví za vše. Po zaznění prvních tónů mi bylo jasné, že se na jevišti bude dít něco prazvláštního. Na první poslech nemohlo jít o českou kapelu. Hluk a temnota vycházela napovrch a „bez respektu“ vjížděla do nastartovaného publika. Nebyli to Mandrage ani Rybičky 48, ale poctivá neurvalá parta, která tu svou sílu do diváka jednoduše natlačí. Alespoň tak zpočátku působily Big Business. Hřmot jedoucího vlaku narážel do zhruba dvou set lidí, kteří ho oceňovali občasným skokem z pódia do „pařícího“ publika.
Poté nastoupil Buzz s Melvins lite. To už byl chvíli před jejich nástupem cítit pach síry a závan pekla. Slušivý „cirkusácký“ obleček a typicky rozevláté číro Buzze za doprovodu „sekajících“ bicí v podání Dalea Crovera a hutně znějících strun basisty Trevora Dunna se rozjelo koupání v bahenní lázni. Výlet do temně podaných melodií bavil samozřejmě nevíce uši. Ty přes mozek dávaly signál nohám a rukám, aby se hýbaly a případně se svíjeli v křečích amoku. Melvins nedali posluchačům odpočinku. Plynule na sebe navazovali song od songu, od nových přes staré, až po přídavek bubeníka Dala Clovera z Melvins s bubeníkem z Big Business Coady Willisem. Tím byla vypuštěna lázeň a nastal stav beztíže.
Neděle se měla vyznačovat klidem. Alespoň s tím jsem šel na koncert do Betlémské kaple na Ivu Bittovou. I když jsem pravidelným posluchačem její tvorby a měl jsem tu čest ji vidět i na živo, říkal jsem si, že sílu Melvins „nepřekoná“. Na podium přišla ve slušivých šatech a uvítala posluchačstvo svým jedinečným hlasem, který rovnou použila ke zpěvu. Zdálo se, jakoby se zdravila s „duchem místa“, kterého jsem postřehnul postřehnutelný hned po příchodu do Betlémské kaple. Bez jakéhokoliv nazvučení začala provázet zasněné publikum po skrytých částech hudby. Kombinace poloh, výšek a nížin s jemným doprovodem houslí vytrhávaly další obruče ze srdcí. Člověk se mohl nechat a rád to i dělal, unášet až mu místy přišlo, že levituje a nedrží se země. Gravitace místy závratně selhávala.
Zhruba po 45 minutách téměř nepřerušeného projevu následovala kratičká pauza. Po ní přišla Iva Bittová společně s Anda-Louise Bogza, rumunskou operní zpěvačkou, která žije v Praze a působí zde jako sólistka Státní opery. Dohromady si tyto dvě dámy v doprovodu klavíristy střihly písně spektrem různých žánrů. Od lidovek po „šílené“ improvizace, kde mohl posluchač slyšet nádherné sladění hlasů, které jejich majitelky mají.
Celý koncert byla jedna velká kontinuální emoce a jeden z nezapomenutelných zážitků. Nemám k tomu dále co dodat. Kombinace těchto dvou koncertů zastal rok v léčebně a jsem rád, že přišly v pravý čas. Přeci jen je potřeba odpočívat a ulevit si od stresů a aktivní odpočinek na takto fenomenálních koncertech zabral. Upozornění: „Doporučuji podávat tyto “léky“ dohromady, i když asi ne každému zaberou.“
Efko