Kupuj hudbu!! Podporuj muzikanty!!
Pomyslným hitem muzikantské komunity se v poslední době stala dvě videa, která se týkají problému spojeného s muzikantskou řeholí. Na jedné straně necelou půl hodinu trvající dokument od ČNS IFPI (Mezinárodní federace hudebního průmyslu ČR) a OSA (Ochranný svaz autorství) s názvem „Buď toho součástí – Podporuj muziku“ (viz. https://www.youtube.com/watch?v=rCbwXQVQxmo) a na té druhé straně vyšel ze strany Fondu ohrožených muzikantů ve spolupráci s #curakovymmlejnem dokument šest minut trvající s názvem „Nebuď toho součástí – Podporuj muziku!“ (viz. https://www.youtube.com/watch?v=BDAkzn4DIfI).
K vystupujícím v prvním z nich vystupuje například Ewa Farna, Ben Cristovao, Paulie Garand, Ondřej Žatkuliak atd. a „oproti“ nim v druhém vystoupili Alan (Gnu, Aran Epochal), Orel (Planety), Petr a Kupón (Lyssa), Vít H. (Kontroll, OTK), Pepi (Kontroll, Inau) anebo Ondřej Ježek (OTK, Gurun Gurun, Dřevěné pytlí v jutových uhlích) atd. Druhý dokument můžeme brát jako parodii na onen první, nebo spíše jako vymezení se vůči OSA „cool“ fabrice, přičemž slabinou prvního je ta, že je brán vážně. Můžeme však i brát druhý jako poukaz na problémy, které provází „podzemí“ odjakživa, kdežto první je svým způsobem „povrchním“ steskem, jak je hudba na té „profesionální“ úrovni těžká. Těžká v tom smyslu, že celá ta maškaráda něco stojí a peníze z nosičů by bodly. Protože je potřeba udělat především show, zábavu jak pro oko, tak i pro uši na párty tak, jak je to poslední dobou trendy (omlouvám se za tento slovník, ale nechal jsem se inspirovat slovníkem odvázaných kluků z „Buď toho součástí“).
Zatímco mainstream potřebuje být živen neutuchajícím přívalem okopírovaných trendů ze zahraničí, potřebuje být nasycen tím, co vyžaduje a muzikanti z této branže potřebují mít „tým“, který se o ně bude starat tak, aby vše dosáhlo republikového vrcholu, „podzemí“ si jednoduše dělá to, co chce. Není tlačeno dopředu, není pod drobnohledem módní policie či ostatních parazitů. Vše dělá tak, protože to tak dělat chce a to především (například vydávání splitek nebo svých cd) kvůli sobě a kvůli komunitě lidí, kteří jsou podobným způsobem naladěni. Jejich tým jsou jejich přátelé, jejich management jsou oni sami, jejich vydavatelé či prodejci v mnoha případech též oni sami. V mainstreamu jde o jednolitost, v „podzemí“ o rozmanitost. A je dobře, že tu něco jako „podzemí“ neustále funguje a není jednoduše převedeno na jednu vlnu hlavního proudu.
Problém, který je však zásadní a objevuje se v obou dokumentech se týká nelegálního stahování či kopírování hudby. Mainstreamoví muzikanti se svými agenturami, tými, zástupci potřebují na ten velkolepý cirkus hodně vydělat. Chápu jejich nářky, že alespoň částečně by se jim mohly vrátit investice skrze prodej hudby. Na druhou stranu však chápu spotřebitele, kteří kvůli vlastnímu pohodlí či nedostatku financí si koupit všechny své miláčky do chytrého telefonu nebo prostě na nějakém nosiči, nehodlají tyto věci kupovat. Sám za sebe říkám, že si buď naše interprety, nebo zahraniční též stáhnu (na ochutnávku – než kupovat zajíce v pytli). Pokud však vím, že celý obnos za koupi cd či něčeho jiného půjde výhradně daným muzikantům, jsem ochoten zaplatit a podpořit je. Toto se dle méhou soudu děje v „podzemí“. Kapela či muzikant přijede do klubu a sám si prodává v přestávkách trika, odznáčky, cd, splitka, vinyly a ty peníze jdou na pokrytí jeho nákladů nebo nákladů na vydavatelství (řídí někdo z kapel), které pomáhá ostatním ještě „chudším“ kapelám. Zde nemám pochybnost a navíc mnohem radši přispěju, jelikož sám vím, jaké problémy jsou s tím spjaté.
Závěrem si myslím, že pokud lidé vidí, kam jejich peníze tečou a to v co největší možné transparenci (neplatí jen o hudbě), rádi budou něco podporovat. Na druhé straně je potřeba výchovy i ze stran muzikantů (nejen od rodičů), aby si své publikum vychovalo a „přesvědčilo“ je, aby pak posluchači kupovali (trika, cd atd.) a tím je podporovali. Tím by se krásně kruh uzavíral. Tečka.
(Efko)