Téma vztahu idealismu a politiky (chceme-li morálky a pragmatismu) je dost ožehavý. Nicméně při střízlivějším pohledu se vyjeví, že politika není (a nikdy nebyla) otázkou vyšších principů - alespoň ve smyslu každodenní politiky, která je prosta ideologických cílů. Jenže v tuzemsku se tyhle rozdílnosti mísí do jednoho nepřehlednýho guláše: Babiš nebo Úsvit jsou vysoce ideologičtí ("změnímě charakter politiky") a přitom sázejí na pragmatická hesla o krácení výdajů, "skutečné" pomoci chudým apod. To vše ve stínu ohebných Čecháčků, kteří mají cítění morálky jen v tom případě, když jim to přinese narvanější šrajtofli. Kdo pak komu lže?